Aktuality


Prodloužený termín podání přiznání daně z nemovitostí

Pondělí 1. února 2021 je posledním dnem pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2021. V případě, že z důvodu dopadů pandemie viru SARS-CoV-2 (nemoc, karanténa) nemůžete podat daňové přiznání do 1. února, tak jej můžete podat později, aniž by Vám vznikla pokuta za opožděné podání daňového tvrzení.

Rozhodnutím o prominutí příslušenství daně byla vzhledem k současné pandemii prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání či dílčího daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2021, za podmínky, že k podání daňového přiznání dojde nejpozději dne 1. 4. 2021. Uvedené rozšiřuje úpravu v zákoně o dani z nemovitých věcí, podle které, má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.

V případě, kdy je nemovitá věc ve spoluvlastnictví a jeden ze spoluvlastníků si chce přiznat nemovitou věc ve výši svého spoluvlastnického podílu, musí podat daňové přiznání do 1. února 2021, neboť tato lhůta vyplývá ze zákona o dani z nemovitých věcí a nelze ji prodloužit. V případě, že za nemovitou věc ve spoluvlastnictví bude podávat daňové přiznání společný zástupce, může daňové přiznání za celou nemovitou věc podat bez sankce do 1. dubna 2021.









Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změny v délce daňového testu

S účinností zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí došlo ke dni 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později. Daň z nabytí nemovitých věcí se tedy již nebude vztahovat na ty případy, které budou předloženy s návrhem na vklad do katastru nemovitostí dne 26. září 2020 a později, a také na případy, u nichž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula od 31. března 2020.

V souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitosti zákonem č. 386/2020 Sb. byla s účinností od 1. ledna 2021 prodloužena (§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů) doba, po kterou je třeba nemovitost vlastnit, aby prodej byl osvobozen od daně z příjmů, a to z 5 na 10 let.

Nicméně pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti změny se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. 1. 2021. Došlo-li k nabytí nemovité věci přede dnem 1. 1. 2021, na příjem z pozbytí této nemovité věci (podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.) se použijí dosavadní pravidla pro osvobození od daně, bude tedy postačovat vlastnictví nad 5 let (a nikoliv prodloužená doba nad 10 let).









Předkupní právo spoluvlastníků zrušeno

Na začátku července roku 2020 vstoupila v platnost novela Občanského zákoníku, která mj. spočívá i ve zrušení předkupního práva spoluvlastníků. Takový krok pak usnadňuje prodej podílů na nemovitostech a eliminuje typické problémy z praxe.

Předkupní právo nyní zůstane pouze pro případy, kdy vznik spoluvlastnictví nešlo ovlivnit:

  • Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
  • Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

Právním důsledkem této novely je, že zákonné předkupní právo spoluvlastníků k nemovitostem (k podílu na nemovitosti, který jiný spoluvlastník převádí) v obecné rovině přestalo existovat.



Zákonná úprava předkupního práva k nemovitostem se tak zcela vrátila do stavu, který byl platný od vydání nového občanského zákoníku do novely účinné od 1.1.2018. Lze tedy očekávat urychlení a zjednodušení realitní praxe.









Průkaz energetické náročnosti budov – nová pravidla od 1.7.2015

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) vyhodnocuje energetickou náročnost budovy, vyčísluje energie spotřebovávané při běžném provozu, (podobně jako např. štítek na pračce či ledničce), a řadí budovy do třídy energetické náročnosti od A (nejúspornější) do G (energeticky nejnáročnější, tudíž na provoz nejdražší).

Kdy průkaz potřebujete:

  • povinný je pro všechny stavitele a vlastníky novostaveb, pokud se chystáte stavět či přestavovat, je nutné si zajistit štítek dříve, než zažádáte o stavební povolení. Průkaz energetické náročnosti se přikládá k žádosti nebo k ohlášení stavby.
  • průkaz potřebuje každý, kdo stávající nemovitost jako celek pronajímá, prodává nebo ji výrazněji renovuje (tzn. renovace alespoň 25 % celkové plochy obálky budovy – např. zateplení, výměna oken, střechy, dveří..)
  • v případě ucelené části nemovitosti (např. byt v bytovém domě), je průkaz potřebný jen při jeho prodeji, přičemž se posuzuje celková energetická náročnost budovy (nikoliv jednotlivého bytu). Pokud byt pronajímáte, budete potřebovat průkaz až od ledna 2016, přičemž opět se posuzuje budova jako celek.

Kdy průkaz naopak nepotřebujete:

  • v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2
  • v případě budovy určené pro náboženské účely a bohoslužby
  • pokud se jedná o památkovou budovu
  • nebo o průmyslovou či zemědělskou budovu s roční spotřebou do 700 GJ
  • v případě stavby pro rodinnou rekreaci.

Tento výčet byl ještě od července 2015 upřesněn:

  • staré domy, postavené před rokem 1947, které neprošly rekonstrukcí, nemusí průkaz mít ani při prodeji, ani při pronájmu, pokud se tak obě smluvní strany písemně dohodnou. Stavba má pak automaticky přiřazenu energetickou třídu G, tedy energeticky nejnáročnější.
  • bytové domy a administrativní budovy nepotřebují průkaz pouze do okamžiku, kdy se některá z jednotek domu bude prodávat. Pak už je průkaz nutný. (Výjimku tvoří družstevní byty.)
  • pokud vlastníte budovu k rekreaci (chata nebo chalupa), nemusíte mít průkaz energetické náročnosti, pokud je budova užívaná jen část roku a odhadovaná spotřeba energie je nižší jak čtvrtina spotřeby, kterou by měl objekt při celoročním obývání.

Státní energetická inspekce hodlá průkazy a dodržování pravidel kontrolovat, a to nejenom předání průkazu novému vlastníkovi či nájemci, ale rovněž bude dohlížet na zveřejňování energetické třídy v inzerátech. Pokud totiž vlastník nemá průkaz, je povinen uvést v inzerátu nejhorší energetickou třídu G.

Pronajímateli či prodejci (fyzické osobě) hrozí v případě nesplnění povinností až stotisícová pokuta! Právnická osoba může být pokutována až dvojnásobkem této částky.

Zpracování a vydání průkazu lze pořídit v řádu několika tisíců korun, záleží na velikosti budovy, průkaz energetické náročnosti pak platí 10 let, pokud se budova nerekonstruuje, nepřestavuje nebo výrazně nerenovuje.

Chystáte se prodat či pronajmout nemovitost?

Naše společnosti Petrov Investment Vám poskytne komplexní služby, tedy i zajištění průkazu energetické náročnosti budov.